Charakteristika oblasti

Název nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov. Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Nedaleko od zaniklého Mušova existoval v druhém století římský vojenský tábor, na nedalekém Pohansku u Břeclavi existovalo jedno z významných středisek Velkomoravské říše, zatímco ve středověku patřil Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům . Na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa jsou zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Pálava tak se svým okolím představuje dobrý příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou, jehož výsledkem je malebná kulturní krajina.

Trasy pro pěší

• Zelená trasa č. 4565 - Nové Mlýny, Pavlov, Horní Věstonice
  Tato trasa vede rovinatým a částečně vrchovitým terénem (Pavlovské vrchy) po polních cestách, místy (u Pavlova) po silnici 3. třídy a přes Pavlovské vrchy po lesních cestách a pěšinách. Nové Mlýny - Horní Věstonice celková délka 13,0 km
• Červená trasa č. 0521 Popice, Děvičky, Mikulov
  Tato frekventovaná trasa vede schůdným kopcovitým terénem (přechod Pálavy) po polních a lesních cestách a pěšinách. Na Děvíně trasa odbočuje na červenou spojku ke zřícenině Děviček (Dívčí hrady) s číslem 0521 8 v délce 100m. Popice - Mikulov celková délka 18,5 km
• Modrá trasa č. 2054 Děvičky, Perná
  Tato trasa spojující Děvičky s obcí Perná není náročná, vede po vrstevnici po úbočí Pavlovských vrchů po lesní cestě (pěšině). Dívčí hrady - Perná celková délka 5,0 km

Hrad Děvičky

Na severním výběžku Děvína byl kolem roku 1222 postavený strážní zeměpanský hrad na ochranu zemské cesty směřující z Rakouska do vnitrozemí zvaný Dewiczky. Za třicetileté války hrad obsadili Švédové, kteří jej při svém odchodu v roce 1645 zapálili. Ještě v roce 1784 hrad obýval hlídač, který zvonem upozorňoval okolní obyvatele na požár či blížící se bouři; po jeho smrti však již byl hrad opuštěn docela.

Děvín

Vrch Děvín je se svými 554,5 m nejvyšším a nejmohutnějším vrchem Pálavy. Za jasných dnů z něj lze dohlédnout až k alpským vrcholům a k táhlému obrysu Malých Karpat na Slovensku. Spolu se sousedním vrchem Kotlem a Soutěskou tvoří Děvín nejcennější pálavskou rezervaci vyhlášenou už v roce 1946 a patří k prvním jarním cílům mnoha turistů. Krásy Děvína představuje obnovená naučná stezka.

Řeka Dyje

Na březích řek budovali svá sídliště lovci mamutů i první Slované. Řeka jim přinášela obživu a při záplavách zúrodňovala pole. Okolí Dyje je tak nejdéle souvisle obydlenou oblastí u nás. Široká niva, původně tvořená lužními lesy a tůněmi mrtvých ramen, se začal výrazně měnit až s příchodem zemědělců. Ti na místě původního lesa vykáceli mýtiny, které přeměnili v pole a louky, jimiž protékala meandrující řeka. V minulém století bylo koryto řeky sevřeno hrázemi a pod Pálavou byla vybudována soustava tří přehradních nádrží, které v rámci vodohospodářských úprav nenávratně pohřbily nejrozsáhlejší a nejzachovalejší lužní krajinu u nás. Křivé jezero je přírodní rezervace ležící na pravém břehu Dyje pod Novomlýnskou nádrží. Jedná se o jednu z nejzachovalejších lokalit lužního lesa u nás. Podkovovité jezero je ve skutečnosti zbytkem dávno opuštěného meandru řeky, kterých byly v širokém údolí desítky. Dodnes se jich zachovalo jen několik. Nesou romantické názvy jako Jezírko Kutnar, Mahelovo, Panovo, Květné. Křivé jezero bylo pro svoji výjimečnost vyhlášeno Národní přírodní rezervací. S lužními lesy Soutoku a Dyje mezi Lednicí a Břeclaví se můžete seznámit na Naučné stezce Lužní les. Novomlýnské nádrže vznikly jako součást vodohospodářských úprav jižní Moravy. Tvoří je tři samostatné přehradní jezera o rozloze tři tisíce dvě stě čtyřicet hektarů a jsou největší vodní plochou na Moravě. Původním záměrem vodohospodářů bylo zamezit pravidelným záplavám a zajistit vodu pro závlahy. Nejstarší nádrž u obce Pasohlávky dnes slouží především rekreaci. Do prostřední, na které upoutá na jednom z mnoha ostrůvků chátrající kostelík zaplavené obce Mušov, ústí řeky Svratka a Jihlávka. Dnes je jezero ptačí rezervací, ale také vyhlášeným rybářským revírem. Poslední nádrž je největší a má nejdelší hráz. Původně měla být především zásobárnou vody pro závlahy. Je rybářským rájem ,kde se loví trofejní ryby, kapři až do 25kg, sumci 60kg, candáti přes 10kg a další. Třeba i na Vás tady čeká životní trofejní úlovek!

Lednicko-valtický areál

Bohatství rodu, které získali Liechtensteinové po bitvě na Bílé hoře, využili pro rozvoj Valtického panství. Přestavěli zámky ve Valticích a v Lednici, z nichž vybudovali skvostné rezidence a založili rozsáhlý park. Liechtesteinové postupně přeměnili okolí svých sídel se spoustou unikátních staveb a letohrádků. Nejpodivnější stavbou je minaret v lednickém zámeckém parku. Ty, kteří se vydají na její vrchol, čeká tři sta dva schodů a překrásný výhled na největší světovou zahradu. Lodičkou po zámecké Dyji, nebo pěšky, mohou návštěvníci obdivovat chátrající vodní tvrze Janova hradu. Stavba byla postavena v roce 1807 už jako zřícenina a byla místem odpočinku při lovu v panských honitbách. K odpočinku a rozjímání při lovu sloužily také stavby novogotické kaple svatého Huberta a empírového Dianina chrámu vystavěného ve tvaru vítězného oblouku. Dianin chrám, někdy označován jako Rendezvous , byl postaven v roce 1812 uprostřed lesů mezi Valticemi a Lednicí. V hladině mlýnského rybníka se od roku 1819 shlíží chrám antického boha slunce Apollona. Opodál stojí ve výklencích podkovovité stavby sochy věd a múz. Bez zájmu sledují spor Tří Grácií uprostřed půlkruhovitého nádvoří Naproti přes hladinu Prostředního rybníka je Rybniční zámeček. Na břehu Hlohoveckého rybníka stojí Hraniční zámeček. Je totiž postavit tak, že jeho středem procházela původní zemská hranice. A tak jeho návštěvníci mohli udělat při snídani krok a být v Rakousku, udělat krok zpět a být zase na Moravě. Vzámečku Pohansko za Břeclaví, je umístěna expozice archeologických nálezů slovanského osídlení, překrásná vyhlídka je na kopci Reistna nad Valticemi.. Čtyřiadvacet sloupů s korintskými hlavicemi nese terasu s vyhlídkou. Za Valticemi je zámeček Belvedere, původně bažantnice. Nedaleko Tří Grácií statek Nový dvůr, na soutoku Moravy a Dyje zámeček Lány.

Zámek Lednice

Novogotický zámek Lednice patří k našim nejnavštěvovanějším. Zámek s přilehlým parkem je významnou součástí Lednicko-valtického areálu, který byl v roce 1996 zaspán do seznamu památek pod ochranou UNESCO.

Zámek Valtice

Barokní zámek ve Valticích postavený na jižní svahu je dominantou města. Ukrývá Národní vinařské centrum, zámecký sklep a také historické expozice. Nádvoří barokního lichtenštejnského zámku s parkovou úpravou a barokními sochami. Zámek obklopuje zámecký park a prochází tudy i vinařská naučná stezka.

Plavba po Zámecké Dyji

Na lodičkách se můžete projet po Zámecké Dyji od lednického zámku až k minaretu nabo Janohradu.

Jeskyně Na Turoldu

Podzemní jeskynní systém Na Turoldu se nachází v přírodní rezervaci vrchu Turold na severním konci města Mikulova. Spolu s jeskyní Liščí díra vytváří více než 2 km chodeb, síňí a dómů. Pro návštěvníky je otevřena trasa o délce 300 metrů. Na dně bývalého lomu vrchu Turold se nachází kromě jeskyně rovněž naučná stezka a geologická expozice. V zimním období je jeskyně uzavřena veřejnosti, protože zde přezimuje řada vzácných druhů netopýrů.